Je doba předvánoční a na webech se častěji objevují články, které potraviny přednostně konzumovat a kterým se naopak vyhýbat. Okolo Vánoc obvykle konzumujeme zvýšené množství olejů, tak není divu, že se některé články snaží poradit, které oleje jsou lepší, které naopak ne. Jeden takový článek byl publikován na webu MSN. článek se odkazuje na zahraniční zdroje, převážně z USA: Health Digest, Cleveland Clinic, Healthline, American Heart Association, Science Daily či World Health Organization. U všech zdrojů chybí konkrétní propojení na článek, z něhož se čerpalo, a původní informaci tudíž nelze dohledat ani okomentovat. Čtenář výše zmíněného článku, pokud se chce dozvědět více informací o jednotlivých olejích (olivový, rostlinný, kokosový, hroznový, avokádový, sójový, slunečnicový, bavlníkový, z vlašských ořechů, řepkový, lněný, palmový, sezamový a kukuřičný), musí kliknout na obrázek příslušného oleje a následně se objeví stručná odpověď, zda se oleji vyhnout či naopak olej preferovat a proč.

Pozor na informace z jiných částí světa

Autorem článku je osoba, které se problematice tuků zjevně blíže nevěnuje. Už samotný výběr olejů neodpovídá skladbě na našem trhu a některé informace nejsou přenositelné do našeho prostředí. Podobné nesmysly se objevovaly v článcích převzatých z Indie nebo z Ukrajiny, které jsme již dříve okomentovali na našem webu. 

Změť nesourodých informací

Bavlníkový na našem trhu neseženete. Kukuřičný olej, který je oblíbený v USA, je u nás okrajovou záležitostí. Pokud jej už seženete, tak není vyroben z GMO kukuřice. Podobně zavádějící jsou i informace o sójovém oleji ve vztahu k hydrogenaci, která je v dnešní době minulostí i v USA. Je zřejmé, že článek čerpá ze starých zdrojů. Bezejmenný „rostlinný olej“ v Evropské unii neexistuje. V označení olejů a tuků na našem trhu musí být vždy uveden botanický původ, ať se jedná o oleje jednodruhové nebo jejich směsi. Kokosový olej, který má po výživové stránce horší složení mastných kyselin než olej palmový, je záhadně doporučován, zatímco palmový nikoliv. Hroznový olej málokdo bude konzumovat v nadbytku. Slunečnicový olej s vysokým obsahem kyseliny olejové je představen jako vhodný na smažení. To je sice správně, ale už chybí informace, že se jedná o olej vyráběný ze speciálních odrůd slunečnice. Běžný slunečnicový olej se na smažení příliš nehodí.  Olej z vlašských ořechů a olej lněný mají ve složení vysoký podíl omega 3 mastných kyselin, patří proto mezi oleje doporučované. Mezi doporučované oleje byl zařazen i olej sezamový.

Nesmyslné (ne)doporučení ohledně řepkového oleje

Údajně existují souvislosti mezi konzumací řepkového oleje a vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem a cukrovkou. To je v rozporu s obecně uznávanými vědeckými poznatky o účincích konzumace řepkového oleje na zdraví. Zájemcům o tuto problematiku můžeme doporučit na našem webu okomentovanou metaanalýzu z poslední doby, která se vlivy konzumace řepkového oleje zabývala. Naprostým nesmyslem je tvrzení, že řepkový olej může obsahovat transmastné kyseliny, které se přidávají v rámci deodorizace při rafinaci. Autor zjevně nerozumí tomu, o čem píše. Transmastné kyseliny se do oleje nepřidávají, ale mohou v něm vznikat. Nicméně vzniklé množství za současných běžně používaných podmínek rafinace je nutričně nevýznamné. Olej obsahuje do 2 % transmastných kyselin, což je legislativní limit Evropské unie a je to i méně, než je obsah transmastných kyselin v mléčném tuku, který je považován za bezpečný při běžné konzumaci.

Kde najít správné informace o olejích?

Na webech se můžeme setkat se spoustou nesprávných informací.  Zájemcům můžeme doporučit ke studiu brožuru o olejích a tucích, která je k dispozici na našem webu.