Pěstování řepky

Doba setí řepky olejky je v období 10. až 25. srpna. Vlivem šlechtění a díky rozšířeným možnostem ošetření rostlin se lhůta prodlužuje do začátku září. V době klíčení a vzcházení vyžaduje dostatek vláhy. Tvorba silných kořenů má rozhodující vliv na utváření porostu a vývoj před příchodem zimy. Řepka není náročná na teplotu. Vyžaduje nejlépe hlinité až písčitohlinité půdy. Nevyhovují jí půdy extrémně kyselé, písčité, vysychavé, stejně i těžko zpracovatelné. Při déle trvajících holomrazech hrozí vymrznutí.

Kvete v  dubnu až květnu. Kvetoucí řepka poskytuje výborný zdroj pylu a nektaru pro včely. Období květu je poměrně dlouhé, 3–4 týdny. Plodem je šešule obsahující 15–20 semen. Vzhledem k déle trvajícímu období květu plody dozrávají nepravidelně. Sklizeň obvykle začíná v  polovině července.

Pěstování řepky, podobně jako prakticky všech zemědělských plodin, se neobejde bez ošetření a ochrany rostlin. Používají se různá hnojiva pro růst rostlin, pesticidy pro jejich ochranu před škodlivými činiteli (choroby, škůdci, plevele) a regulátory a stimulátory růstu, které zlepšují odolnost a vlastnosti rostlin při jejich růstu a vývoji.

Přípravky, které se používají na ošetření řepky, se zároveň používají při pěstování brambor, cukrovky, luskovin, kukuřice, ječmene, pšenice, žita, zeleniny, v ovocných sadech a některé i v lesích.

Pro pěstování řepky platí závazná pravidla, tzv. integrovaná ochrana rostlin, která významně snižují, až vylučují rizika spojená s pěstováním této plodiny. Striktním výběrem přípravků s nízkým stupněm rizika a použitím protiúletových technologií pro všechny zemědělské plodiny se také řídí ošetřování polí v blízkosti lidských obydlí, parků a jiných intenzivně využívaných ploch.

Dva dny před plánovaným použitím pesticidů patří k povinnosti pěstitele informovat včelaře v okruhu pěti kilometrů. Někteří zemědělci přistupují k danému problému citlivě a využívají k postřikům večerní hodiny, kdy včely nelétají.

V současných osevních postupech je řepka výborným přerušovačem, zvyšujícím výnosy následně pěstovaných plodin, nejčastěji ozimých obilnin (pšenice).