Tamara Starnovská, Bc. – Vrchní nutriční terapeutka, Thomayerova nemocnice Praha
Výživa má v každém věku určitá specifika. Nutriční potřeby seniorů se liší od potřeb osob v produktivním věku v několika oblastech. Množství jednotlivých živin, bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek, by mělo být přizpůsobeno jejich vyšší potřebě, horšímu vstřebávání a horšímu využití jednotlivých složek. Organizmus seniorů navíc prochází fyziologickými změnami, které vedou k nedostatečnému příjmu stravy, kvalitativnímu i kvantitativnímu.
Příčinami nedostatečné výživy jsou zejména:
- snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 % seniorů) a atrofie chuťových pohárků, vedoucí ke snížení chuti k jídlu
- snížený pocit žízně a snížená potřeba pít, vedoucí k dehydrataci a ke snížení chuti
k jídlu - suchost v ústech, choroby dásní či umělý chrup, vyvolávající potíže s konzumací jídel
- zhoršená pohyblivost a zhoršený zrak, vedoucí ke snížené schopnosti nákupu i přípravy pokrmů
- stárnutí vnitřních orgánů, zhoršující vstřebávání živin ze stravy a snižující jejich využití
- psychická situace, nezájem, apatie, lhostejnost, vedoucí k jednostranné výživě, převážně s vyšším obsahem sacharidů
- zhoršená ekonomická situace
V důsledku nevhodného stravování může u seniorů docházet ke zhoršování zdravotního stavu, k narušení schopnosti sebepéče či ke snížení hybnosti. Špatný zdravotní stav zase mnohdy negativně ovlivňuje výživu, neboť v jeho důsledku, například vlivem léků, může u seniorů docházet ke snižování chuti k jídlu až k nechutenství.
Stravu seniorů, kteří jsou v dlouhodobé péči institucí, je třeba garantovat kvalifikovanými pracovníky, tedy nutričními terapeuty. V mnoha pobytových zařízeních sociální péče však tato profese není, a proto tato zařízení nemohou garantovat potřebnou úroveň poskytovaného stravování (připravují-li jakoukoliv léčebnou stravu, tedy dietu). V důsledku toho až 60 % seniorů v institucionální péči trpí podvýživou.
Senioři, kteří žijí v domácím prostředí společně s partnerem, mají tu výhodu, že věnují výběru potravin, přípravě jídel i společnému stolování více pozornosti a péče. Pokud žijí jako jednotlivci, většinou svému stravování nevěnují potřebnou pozornost, nemají motivaci k jeho přípravě a „odbývají se“ několika málo snadno připravenými jídly (obvykle ve formě studeného jídla, např. chléb, káva s mlékem, instantní polévka). Nezanedbatelný vliv na jídelníček seniorů má též jejich finanční situace.