Ve sérii dvou článků na webu, který nabízí různé doplňky stravy, je řepkový olej představován jako nejmasovější jed v dějinách.

Je skutečně s podivem, kolik nesmyslů je možno soustředit na jedno místo.  

Zde je jejich stručný přehled:

Nenasycené oleje by mohly stát za celou epidemií zánětlivých a neurodegenerativních chorob od cukrovky, astmatu po demence všeho druhu, Parkinsonovu chorobu či amyotrofickou laterální sklerózu, autismus, kornatění tepen, až k různým typům rakoviny. 

Omega 3 jsou nejškodlivější mastné kyseliny. Jsou v průměru 2,7 krát toxičtější než omega 6 a transtuky jsou proti nim jen lehký odvar.

Řepkový a slunečnicový oleji při celoživotní konzumaci nám podnítí, popožene proces zestárnutí o 10 až o 20 let, přivodí choroby stáří. 

V řepkovém oleji je kadmia více už z důvodu, že řepka se pěstuje na znečištěných polích, kde nic pořádně neroste. Také je zdrojem těžkého kovu vanadu. Slunečnice je rostlina, která přímo vychytává kadmium, a zvýšený obsah je i v semenech. Pozor na slunečnicové chleby!

Nenasycené oleje jako řepkový zhoršují inzulinovou rezistenci. Řešením je jíst více nasycených tuků (nízký glykemický index).

Naše tělo údajně potřebuje celkem 0,5 až 1 gram esenciálních mastných kyselin, mezi než se řadí EPA (eikosapentaenová ze skupiny omega 3), DHA (dokosahexaenová ze skupiny omega 3) a LA (linolová ze skupiny omega 6). Kyselinu linolovou nepotřebujeme doplňovat, vyskytuje se v nadbytečném množství. Ve větším množství urychlují stárnutí stejně jako jiné omega 3 a omega 6 tuky. V propagovaných rostlinných olejích jsou zároveň s nimi zcela nepotřebné nenasycené mastné kyseliny a těch je v olejích 100 krát větší množství,než je ono blahodárné množství. Denní potřebu esenciálních mastných kyselin pokryje dostatečně příjem másla, smetany a mléka, masa, sádla a loje. V denní spotřebě másla a smetany je obsažen asi 1 gram EPA a DHA, takže není nutno do jídelníčku žádné další přidávat.


Článek okomentoval doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Informace v článku je třeba uvést na správnou míru. Základním pochybením v obou článcích je dávání do souvislosti konzumace nenasycených mastných kyselin s jejich potenciální oxidací v organismu. Mezi esenciální mastné kyseliny patří kyselina linolová (LA) a kyselina linolenová (ALA). EPA a DHA jsou pseudoesenciální, organismus si je umí vytvářet, ale přeměna v organismu není dostatečná, proto musí být doplňovány stravou. Doporučený příjem pro omega 3 mastné kyseliny je zhruba 1-4 g a pro omega 6 mastné kyseliny 5-18 g, kromě toho bychom měli konzumovat alespoň 250 mg EPA a DHA. Tedy nikoliv 0,5 až 1 g všech esenciálních mastných kyselin dohromady. Polynenasycené mastné kyseliny hrají nezastupitelnou roli v řadě buněčných mechanismů. Bez nich by nemohla existovat žádná buňka. Organismus naopak vůbec nepotřebuje přijímat nasycené mastné kyseliny, třebaže jsou rovněž důležité. Tělo si je umí vytvořit samo, když je potřebuje.

V rámci typické stravy obvykle konzumujeme méně omega 3 mastných kyselin, než bychom měli. Příjem omega 6 mastných kyselin se pohybuje v rámci výživových doporučení a není v nadbytku. Živočišné tuky rozhodně nestačí dodat potřebné množství esenciálních mastných kyselin, obsah omega 3 mastných kyselin je v nich nutričně nevýznamný. Mléčný tuk a smetana neobsahují EPA a DHA. Nenasycené mastné kyseliny nezhoršují inzulinovou rezistenci. Všechny tuky snižují glykemický index potravin, není to specifická vlastnost nasycených tuků. Omega 3 mastné kyseliny rozhodně nejsou toxické a horší než transmastné kyseliny. Strava s příjmem esenciálních mastných kyselin v intervalu výživových doporučení nejen, že nevyvolává žádné zdravotní problémy, ale naopak pomáhá zdravotním problémům předcházet, na rozdíl od vysoké konzumace nasycených mastných kyselin nad limitem tolerovaného příjmu (cca 20 g), což je v rámci současné skladby  stravy zcela běžné. Příjem EPA a DHA z doplňků stravy by neměl překračovat 5 g. 

V organismu se mohou vyskytovat volné radikály, a může docházek k iniciaci nežádoucích chemických reakcí. To může  v dlouhodobém horizontu způsobovat i některé zdravotní potíže, jak je popisováno v článcích. V organismu panuje za normálních okolností rovnováha mezi působením volných radikálů a antioxidantů jako vitamin C, vitamin E, selen nebo zinek. Proto je důležité tyto látky konzumovat v rámci pestré a vyvážené stravy v dostatečném množství. Vitamin E je přímo zastoupen v rostlinných olejích. Zároveň je potřeba se vyvarovat i vlivům, které podněcují oxidativní stres, např. těžké kovy nebo i kouření.

Pro výskyt těžkých kovů v potravinách platí hygienické limity. Žádná potravina ani řepkový olej nebo slunečnicová semena jej nesmí překračovat. Řepka se rozhodně nepěstuje na znečištěných polích, kde nic neroste.Řepkový olej má vyvážené složení mastných kyselin z hlediska obsahu omega 3 a 6 mastných kyselin a proto je doporučován k pravidelné konzumaci. Z běžných olejů se podílí nejméně na zvyšování příjmu nasycených mastných kyselin ve stravě. Rozhodně neobsahuje 100 násobné množství nenasycených mastných kyselin, než organismus potřebuje. Právě naopak, běžná konzumace (cca 20 g denně) díky universálnímu použití při přípravě různých pokrmů v domácnosti dodává požadované množství esenciálních mastných kyselin.