ZPĚT NA ČLÁNKY

Články

NASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY – NEPODCEŇUJME JE

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace jsou nejčastější příčinou úmrtí v celosvětovém měřítku kardiovaskulární onemocnění. V roce 2008 zemřelo na nemoci srdce ročně 17,3 miliónů lidí, což představuje 30 % příčin úmrtí celosvětově. Prognózy nejsou příliš radostné, v roce 2030 se očekává  25 miliónů úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění, přičemž KVO budou i v budoucnosti hlavní příčinou úmrtí (WHO, 2012). V České republice jsou přímou nebo nepřímou příčinou přibližně poloviny všech úmrtí právě nemoci oběhové soustavy. Podle nejnovějších čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) zemřelo v roce 2010 na kardiovaskulární onemocnění více než 53 tisíc lidí (ÚZIS, 2010).

Přibližně 75 % kardiovaskulárních onemocnění lze přisoudit konvenčním rizikovým faktorům, které lze ovlivnit. Mezi nejvýznamnější patří vysoký krevní tlak jako nejdůležitější rizikový faktor mozkové mrtvice. Abnormální hladiny krevních lipidů mezi něž počítáme vysokou hladinu celkového i LDL-cholesterolu, případně triacylglycerolů a rovněž nízkou hladinu HDL-cholesterolu, zvyšují rizika ischemické choroby srdeční stejně jako i mozkové mrtvice. Mezi další rizikové faktory patří i kouření včetně pasivního. Fyzická nečinnost může zvyšovat rizika KVO až o 50 %. Obezita zvyšuje i výskyt diabetu a tím i také nepřímo rizika KVO. Nízký příjem zeleniny a ovoce bývá celosvětově přisuzován příčinám výskytu 31 % KVO a 11% mrtvice. Vysoká konzumace nasycených kyselin zvyšuje rizika ischemické choroby srdeční a mrtvice prostřednictvím negativního vlivu na hladinu krevních lipidů a protrombotický účinek (Mackay a Mensah, 2004).

V České republice konzumujeme dvojnásobné množství nasycených mastných kyselin oproti doporučovaným hodnotám (Brát et al., 2005). Doporučené denní množství tolerovaného příjmu pro nasycené mastné kyseliny je 20 g/den pro průměrného spotřebitele (PK, 2006).

Plošné snižování spotřeby nasycených mastných kyselin, případně jejich cílená záměna za mastné kyseliny nenasycené, bez nutnosti výrazného omezení celkového příjmu tuků, se stále častěji objevuje v doporučeních odborníků na výživu. Rok 2010 byl významný především z pohledu publikování výživových doporučení renomovaných organizací s regionální a celosvětovou působností. V březnu 2010 vyšla doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO), stejně jako Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Koncem roku 2010 byla zveřejněna i národní doporučení USA (USDA), která vycházejí každých pět let (FAO/WHO, EFSA, USDA, 2010).

V České republice došlo počátkem devadesátých let minulého století k významnému poklesu konzumace másla za současného nárůstu spotřeby rostlinných tuků. Tato změna byla způsobena skokovým nárůstem ceny másla po zavedení daně z přidané hodnoty a ukončení dotování ceny másla. Záměna másla za rostlinné tuky byla nejvýznamnější změnou stravování v tomto období.

 

Obr. 1: Vývoj spotřeby tuků a olejů v České republice (ČSÚ, 2010)

tukyvcr

V důsledku této změny byla významně snížena konzumace nasycených mastných kyselin, které byly nahrazeny ve stravě mastnými kyselinami nenasycenými.

Počátek devadesátých let rovněž charakterizuje významný pokles mortality, zejména mortality z důvodu kardiovaskulárních onemocnění (Cífková et al., 2010). Mortalita je ovlivňována celou řadou faktorů. Pokud se však hledají možné příčinné souvislosti, tak výše zmíněný pokles konzumace másla a jeho náhrada rostlinnými tuky byl nejvýznamnější změnou stravovacích zvyklostí v krátkém časovém intervalu 2 až 3 let. Tato změna byla provázena mimo jiné i poklesem hladiny cholesterolu v populaci. Další možnou příčinu poklesu mortality by bylo možno spatřovat ve zlepšení zdravotní péče. Nicméně k významnému nárůstu předepisování léků na snižování hladiny krevních lipidů došlo až v druhé polovině devadesátých let, stejně jako k nárůstu kardioinvazivních výkonů.

Česká republika navíc není ojedinělá z tohoto pohledu. S podobnou příčinou souvislostí se můžeme setkat i ve Finsku či jeho provincii Severní Karelii. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století zorganizoval finský Národní zdravotní ústav rozsáhlou edukační kampaň proti nadměrné konzumaci živočišných tuků, soli a kouření. Výsledkem byl významný pokles konzumace másla (obr. 2) a plnotučného mléka (obr. 3), (Puska et al, 2009).

Obr. 2: Vývoj spotřeby tuků a olejů v Severní Karelii (Puska et al., 2009)

spotrebatuku

Obr. 3: Vývoj spotřeby mléka v Severní Karelii (Puska et al., 2009)

spotrebamleka

Změny stravovacích návyků se projevily ve významném poklesu hladiny cholesterolu v krvi v populaci v následných letech, stejně jako mortality z důvodu kardiovaskulárních onemocnění.

Soutěž „O nutričně nejkvalitnější řepku“

Společnost Unilever ČR a Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským již pátým rokem vyhlašují výsledky soutěže „O nutričně nejkvalitnější řepku“. V roce 2008 zvítězily odrůdy Labrador, Aviso a Radost, v roce 2009 Appolon a Labrador, v roce 2010  Exfile a opět Labrador.

V roce 2011  se vítězem v rámci kategorie nově registrovaných odrůd stala odrůda Jumper. V rámci aktuálně platného Seznamu doporučených odrůd byla v loňském roce již počtvrté nejlépe hodnocena odrůda Labrador.

Jak dopadlo hodnocení odrůd v obou kategoriích v roce 2012 ukazují tabulky I a II. Odrůdy jsou seřazeny sestupně dle klesajícího indexu „I“.

 

Tab. 1: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v nově registrovaných odrůdách (průměr z let 2010 až 2012)

 

Odrůda

% obsah kyseliny

Hodnota indexu „I“

linolové

linolenové

DK Explicit

20,10

9,21

38,51

DK Sedona

20,37

8,98

38,33

DK Expower

19,05

9,52

38,08

PT 205

18,71

9,47

37,66

DK Exstorm

19,13

9,10

37,33

Marathon

19,39

8,64

36,67

Harry

17,88

9,18

36,24

Rescator

17,34

8,80

34,94

 

Index „I“, je dán obsahem esenciálních mastných kyselin vypočítaný dle vzorce:

 

I = % LA + 2 * % ALA

 

kde % LA odpovídá procentuálnímu obsahu kyseliny linolové a % ALA obdobně procentuálnímu obsahu kyseliny alfa-linolenové v  oleji jednotlivých odrůd. Složení olejů je vyjádřeno průměrnými hodnotami z rozborů za 3 roky v případě nově registrovaných odrůd. Poslední výsledky jsou započteny z nové sklizně. V každém roce jsou analyzovány odrůdy z jednoho pokusného místa. Dvojnásobné započtení obsahu kyseliny alfa-linolenové v rámci indexu „I“ zdůrazňuje menší dostupnost omega 3 vícenenasycených mastných kyselin v rámci existujících přírodních zdrojů.

Tab. 2: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v odrů-dách aktuálně zkoušených v pokusech pro Seznam doporučených odrůd v ročníku 2011/2012 (průměr z let 2010 až 2012)

Odrůda

% obsah kyseliny

Hodnota indexu „I“

linolové

linolenové

Jumper

22,58

9,91

42,40

Dobrava

22,38

9,40

41,17

Buzz

21,52

9,51

40,55

Artoga

21,18

9,42

40,02

DK Secure

21,28

9,29

39,87

Inspiration

19,29

10,08

39,45

DK Exquisite

19,87

9,56

38,98

Sherlock

19,84

9,17

38,18

Rohan

19,80

9,16

38,12

SY Cassidy

18,68

9,70

38,08

NK Speed

17,87

10,01

37,89

Chagall

19,56

9,14

37,84

Rumba

19,63

8,63

36,90

NK Grandia

18,01

9,43

36,86

Lohana

19,34

8,76

36,85

Primus

18,70

9,05

36,80

NK Morse

18,71

8,99

36,68

Totem

19,59

8,51

36,61

Xenon

16,94

9,78

36,49

NK Diamond

18,47

8,99

36,45

Sherpa

18,74

8,71

36,16

Cortes

18,27

8,72

35,70

PR46W26

18,16

8,56

35,27

Ladoga

18,90

8,18

35,27

ES Alegria

19,51

7,73

34,97

SW 05025 A (Da Vinci)

16,94

8,79

34,52

Arot

16,76

8,02

32,80

Vítězem v rámci kategorie nově registrovaných odrůd se v roce 2012 stala odrůda DK Explicit. Nově registrované odrůdy obecně měly nižší obsah vícenenasycených mastných kyselin oproti předcházejícím ročníkům. Nejvyššího indexu v rámci odrůd aktuálně zkoušených v pokusech pro Seznam doporučených odrůd v ročníku 2011/2012 dosáhla a vítězem v rámci této kategorie se stala odrůda Jumper, která byla v loňském ročníku vítězem v kategorii nově registrovaných odrůd.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že řepkový olej je významnou surovinou v potravinářském průmyslu. Je-li používán v rámci různých potravinářských technologií, stejně jako při přímé individuální konzumaci, tak přispívá k vyváženému příjmu jednotlivých mastných kyselin. Díky nízkému obsahu nasycených mastných kyselin v řepkovém oleji se jejich podíl v dané potravině snižuje. Podobně používání řepkového oleje v domácnosti místo jiných olejů a tuků rovněž snižuje konzumaci nasycených mastných kyselin. Na druhou stranu řepkový olejem přispívá k cílenému zvyšování příjmu vícenenasycených mastných kyselin, zejména omega 3.

Řepkový olej je mezi spotřebiteli spíše známý jako surovina pro technické účely pro výrobu bionafty. Jeho docenění z potravinářství vzhledem k velmi dobré výživové hodnotě (nejnižší obsah nasycených masných kyselin a vyvážené zastoupení omega 3 a 6) mastných kyselin se stále očekává. Napomoci by tomu mohl i projekt „Řepkový olej – olej nad zlato“ podporovaný Evropskou unií, který zahájil svoji činnost v září 2012 a potrvá po dobu 3 let. Cílem by mělo být zvýšení povědomí veřejnosti o vhodnosti řepkového oleje jako cenné suroviny potravinářského průmyslu.

 

Literatura:
  • Brát, J., Dostálová, J., Pokorný, J. 2005: Výživová doporučení pro příjem lipidů a jejich plnění v České republice. Výživa a potraviny, ročník 60, číslo 6, str. 156 – 157.
  • Cífková R., Škodová Z., Bruthans J., et al. 2010: Longitudinal trends in cardiovascular mortality and blood pressure levels, prevalence, awareness, treatment, and control of hypertension in the Czech population from 1985 to 2007/2008, Journal of Hypertension vol. 28 p. 2 196 – 2 203.
  • Český statistický úřad, 2010: Trendy ve spotřebě potravin, www.csu.cz.
  • EFSA, 2010: Scientific opinion on Dietary Reference Values for fats, including saturated fatty acids, polyunsaturated fatty acids, monounsaturated fatty acids, trans fatty acids and cholesterol. The EFSA Journal 1461, p. 1 – 107.
  • Joint FAO/WHO Expert Consultation on Fat and fatty Acids in Human Nutrition 2010, Interim Summary of Conclusions and Dietary Recommendations on Total Fat and Fatty Acids. http://www.who.int/nutrition/topics/FFA_summary_rec_conclusion.pdf
  • Mackay, J., Mensah, G.A., 2004: The Atlas of Heart Disease and Stroke, WHO, Geneva, p. 25.
  • Puska P., Vartiainen E., Laatikainen, T. et al., 2009: The North Karelia Project: from North Karelia to National Action, National Institute for Health and Welfare (THL), in collaboration with the North Karelia Project Foundation, Helsinki University Printing House, Helsinki.
  • Potravinářská komora ČR 2006: http://www.gda.cz/data/sharedfiles/Brozura_GDA.pdf.
  • Světová zdravotnická organizace (WHO), 2012: Cardiovascualr diseases (CVDs), Fact sheet Nr. 317: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs317/en/index.html.
  • U.S. Department of Agricultural, U.S. Department of Health and Human Services 2010: Dietary guidelance for Americans 2010, http://www.cnpp.usda.gov/Publications/DietaryGuidelines/2010/ PolicyDoc/PolicyDoc.pdf.
  • Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2010: Zdravotnická ročenka České republiky, www.uzis.cz.