ZPĚT NA MÝTY

Mýty

Řepka a postřiky

Pěstování prakticky všech zemědělských plodin se neobejde bez postřiků. „Postřiky“ v sobě zahrnují hnojiva pro růst rostlin, pesticidy pro jejich ochranu před škodlivými činiteli (choroby, škůdci, plevele) a regulátory a stimulátory růstu, které zlepšují odolnost a vlastnosti rostlin při jejich růstu a vývoji. Přípravky, které se používají na ošetření řepky, se zároveň používají při pěstování brambor, cukrovky, luskovin, kukuřice, ječmene, pšenice, žita, zeleniny, v ovocných sadech a některé i v lesích.
Pro pěstování řepky platí závazná pravidla, tzv. integrovaná ochrana rostlin, která významně snižují, až vylučují rizika spojená s pěstováním této plodiny. Striktním výběrem přípravků s nízkým stupněm rizika a použitím protiúletových technologií pro všechny zemědělské plodiny se také řídí ošetřování polí v blízkosti lidských obydlí, parků a jiných intenzivně využívaných ploch.
Kvetoucí řepka poskytuje výborný zdroj pylu a nektaru pro včely. Dva dny před plánovaným použitím pesticidů patří k povinnosti pěstitele informovat včelaře v okruhu pěti kilometrů. Někteří zemědělci přistupuji k danému problému citlivě a využívají k postřikům večerní hodiny, kdy včely nelétají.
Používání všech přípravků podléhá velmi propracované legislativě jak z hlediska jejich povolování: Státní zdravotní ústav (SZÚ), dříve Státní rostlinolékařská zpráva (SRS), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), tak následné kontroly používání: státní správa, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Státní veterinární správa (SVS), hygiena a další. Veškeré registrované přípravky jsou prověřovány z hlediska vlivu na lidské zdraví, zdraví užitečného hmyzu a zvěře. Musí odpovídat nejen českým, ale i evropským normám. Pro aplikaci postřikem do olejnin, obilnin, brambor ani řepy nejsou registrovány žádné přípravky, a to ani pesticidy, které by byly byť i jen podezřením karcinogenní.